August Zátka (27.7.1847-31.1.1935)
Narodil se v rodině českobudějovického podnikatele a politika Hynka Zátky.
Studoval na jindřichohradeckém a českobudějovickém gymnáziu a na právnické
fakultě pražské univerzity. Po absolvování vojenské služby a předepsané soudní
praxe ve Štýrském Hradci vstoupil do advokátní kanceláře V. Grunwalda a od 1876
provozoval v Č. Budějovicích samostatnou advokátní praxi v domě svého otce v
Krajinské třídě. Oženil se s Johannou Klavíkovou, vnučkou bývalého starosty F.
J. Klavíka.
Č. Budějovice patřily v 1. polovině 19. století k silně konzervativním centrům
s převahou německého obyvatelstva. Češi se zde začali více prosazovat až po roce
1848, kdy byl založen odbor Slovanské lípy za předsednictví otce – Hynka Zátky.
Prosazování Čechů však stagnovalo ještě do počátku 70. let, kdy bylo téměř
zlikvidováno české školství ve městě. Česká strana v této době nebyla schopna
financovat větší politické a kulturní akce.
Na politickou scénu vstoupil v roce 1870, kdy promluvil na předvolebních
schůzích
v Besedě českobudějovické, která patřila k nejdůležitějším spolkům. Podle stanov
bylo jejím základním úkolem „probuzení a zesílení národního seběvědomí, snaha o
duševní a hmotné povzbuzení členstva, odstraňování veřejných vad a nedostatků a
pěstování zábavy a vzájemné podpory“. Později začal pracovat v několika výborech
– ve výboru Besedy českobudějovické, Měšťanského pivovaru a Záložny
českobudějovické. Podílel se také na založení Českého politického spolku a
Matice školské, jejímž úkolem bylo zřizovat a udržovat české národní školy.
Řídila se heslem „České dítě patří do české školy.“ V roce 1878 byl zvolen
poslancem českého zemského sněmu, působil zde až do první světové války.V 80.
letech převzal úlohu politického mluvčího českobudějovických Čechů.
Velkou pozornost věnoval místnímu českému školství, v němž viděl záruku posílení
národních pozic ve městě. V hospodářské sféře se zasloužil o vznik některých
významných podniků s českým kapitálem, např. smaltovny a Českého akciového
pivovaru. Dokázal vzkřísit české školství v Č. Budějovicích. Byl přívržencem
národní strany (staročeské), patřil k nacionálně tolerantním politikům a po
celou politickou činnost prosazoval spravedlivé česko-německé vyrovnání na
místní úrovni. Vypracoval návrh národnostní dohody, která vešla do povědomí
veřejnosti jako Českobudějovický pakt, a účastnil se od r. 1907 neúspěšných
jednání o její realizaci.
Během událostí spjatých s vznikem Československa působil v českobudějovickém
Národním výboru a v listopadu 1918 se stal předsedou správní komise dočasně
nahrazující obecní zastupitelstvo.Řízení městské správy se tak ujal jako první
Čech po 53 letech. Vzhledem k pokročilému věku na počátku 20. let ukončil
politickou práci i společenské aktivity a odešel do ústraní.