(volně zpracováno dle dobových dokumentů)
Vážení přítomní,
když jsem národní práci v mladých letech započal, nevěděl jsem, zda se dočkám
výsledků a zda dobudeme Českých Budějovic, ale řekl jsem si: Když se nedočkám
plodů té práce já, dočkají se jich budoucí. Na počátku tohoto století
devatenáctého počet Čechů v Českých Budějovicích nebyl značný. Občas se
scházeli, aby si v jazyku mateřském pohovořiti mohli. Vzrůst města byl vzrůstem
českého živlu, zejména okolní česká města a městečka vysílala sem své syny, muže
pracovité a skromné. Byli tu Čechové, ale nebylo tu strany české ani školy
české. V obcování s německými krajany Češi užívali němčiny. Mocný vzruch nastal,
když vyšel manifest říjnový. Vypučela zde celá řada českých výdobytků –
Slovanská lípa, Beseda, Záložna, časopis Budivoj, české gymnasium, Sokol, Matice
česká. Jsou dokladem naší mnohostranné práce. Jako národ český tak i já nabyl
jsem přesvědčení, že Čech není miláčkem štěstěny, že mu nic nespadne hotovo v
klín, že všeho pevnou prací dobýti si musí. Před dvaceti čtyřmi lety nebylo zde
jediné školy české, dnes máme českých ústavů školních osm, na kterých jest
žactva více než půl třetího tisíce. Radost z vykonané práce neutlumí v nás
vědomí, kolik ještě učiniti zbývá. Cílem je pokolení, vyšlé z českých škol,
které má vlastenecké české srdce. Myslím, že toto nové pokolení postačí, aby nám
zaručilo vítězství. Nejde jen o zápas místní, ale o věc celého národa.
Rád odevzdávám jménem kuratoria tuto novou školu rolnickou ve správu ředitelovu.
Jsem si vědom těžké situace stavu zemědělského, zároveň jsem přesvědčen o
nutnosti zvýšiti vzdělání rolníka, by lépe mohl z půdy těžiti. Proto byla tato
škola založena, a to za okolností, které ze strany našich německých obyvatel
příliš nepovzbuzují k další práci. Provedli jsme dílo vlastní silou bez všeliké
pomoci cizí. Věřím, že uvědomělé jihočeské rolnictvo ocení důležitost školy a
svěří jí své syny v počtu poměrně značném, aby po odbytých studiích svých
samostatně menší statky spravovati dovedli. Snad bude dokázána na zemském sněmu
potřeba české rolnické školy v našem městě a samo ministerstvo orby poskytne jí
podpory. Byl by to první zjev, kdy na povolaných místech kulturní zájem Čechů s
kulturním zájmem Němců na roveň byl by postaven.
Za pravý účel svého snažení považuji zabezpečiti Čechům důstojnou existenci v
městě Budějovicích. Především záleží na tom, abychom měli potřebné školy. O tyto
usilujeme. Jest třeba pobádati nadané mladíky ke studiu, jež razí cestu k
zaměstnání mnohostrannějšímu, abychom se mohli pustiti v zápas i v oboru
průmyslu a obchodu, kteréž zatím přenecháváme jiným.
Jest povinností každého řádného Čecha, by vzdělání ducha i srdce šířeno bylo co
nejobecněji prostředkem jedině účelným – totiž vyučováním v jazyku mateřském,
mládeži srozumitelném. Kam jinam náleží české dítě než na českou školu?